|
|
Ways to the inner space. Hermann Hesse "Demian" und "Siddharta"
ŠIMEČKOVÁ, Pavla
Baklářská práce se zabývá analýzou dvou děl významného německého-švýcarského spisovatele Hermanna Hesseho "Siddhartha" a "Demian". Cílem je teoretická reflexe nad rozdílnými přístupy k cestě sebepoznání, která je ústřední myšlenkou obou děl. Práce se zabývá životem autora, jelikož je jeho tvorba do velké míry autobiografická. Dále přináší novou perspektivu vnímání románu "Demian", jehož detailní rozbor bude vycházet z analytické psychologie C. G. Junga. Studuje archetypy, symbolismus a mytologii. V další části se práce věnuje otázkám vlivu buddhistické a hinduistické filozofie na vznik díla "Siddhartha" a jednotlivé prvky na základě odborné literatury v románu identifikuje.
|
|
|
Téma odsunu/vyhnání Němců v české próze
Škubalová, Marta ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Maidl, Václav (oponent)
Předkládaná práce je zaměřena na literární díla, v nichž je centrálním tématem historická událost odsunu českých Němců z Československa po roce 1945. Texty byly vybrány tak, aby vytvořily korpus děl reprezentující poválečný vývoj české literatury. Cílem bylo na daném materiálu sledovat rysy stereotypního líčení postav. Hranice mezi Němci a Čechy je rozrušována postavami ze smíšeného manželství. Problematizace odsunu Němců, kteří by byli "pouze" Němci, však zůstává i nadále nepovšimnuta. Dále je pak konfrontována stereotypní představa Němce-nepřítele s faktem, že ve většině textů nevystupují Němci, ale především Němky. Jednotlivé popisy těchto žen sice do jisté míry odpovídají stereotypu Němce-nepřítele, četné jsou ale také zmínky o perzekuci, které se na Němkách v této době Češi dopustili. Zároveň byla sledována proměna vypravěčské perspektivy. Ta ukázala odklon od využití objektivního nepersonifikovaného vypravěče. Postupem času začala být více využíván subjektivní ich-vypravěč, v poslední době se pak objevuje kombinace obého.
|
|
|
Homoeroticism and Autoeroticism in modern prose
Dlasková, Kateřina ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato práce se ve své první části zabývá vymezením a charakteristikou období přelomu 19. a 20. století, na jejímž základě ukazuje změnu v pohledu na svět i na člověka a jeho psýché v souvislosti s novým chápáním sexuality. Ve své druhé části zpracovává téma homoerotiky v dobové sexuologii a jeho postavení v současné literární vědě, konkrétně v díle Thomase Manna. Poslední část práce je pak věnována rozborům tří literárních textů - "Smrt v Benátkách" Thomase Manna, "Zmatky chovance Törlesse" Roberta Musila a "Slečny Elsy" Arthura Schnitzlera -, které mají vysvětlit funkci "odchylné" sexuality, tedy homoerotiky a autoerotiky, v německy psané próze na přelomu 19. a 20. století.
|
|
|
From Libussa to Wlasta - from Vyšehrad to Děvín. Tale about Libussa and "the Woman's War" in the Literature of the 19th Century
Futtera, Ladislav ; Petrbok, Václav (vedoucí práce) ; Maidl, Václav (oponent)
Práce se zabývá způsoby literárního ztvárnění polomytického českého dávnověku s důrazem na pověst o kněžně Libuši a dívčí válce, v německé, českoněmecké a české literatuře od osvícenství po rukopisné boje v 80. letech 19. století. Práce je rozdělena do dvou větších celků. V prvním jsou chronologicky představeny vývojové tendence literárního ztvárnění českého dávnověku v jednotlivých literaturách. Literárněhistorický vývoj je usouvztažněn s proměnami konceptů německého a českého patriotismu a nacionalismu. Pozornost je věnována též vývoji dobové poetiky a posunům v recepci dávnověku v osvícenství, romantismu a biedermeieru. Proměny postavy kněžny Libuše jsou porovnávány s možnostmi literárního ztvárnění bájného vládce Krkonoš, Krakonoše v dílech, která se hlásí k německému, respektive českému patriotismu a nacionalismu. V druhé části je beletristické ztvárnění českého dávnověku analyzováno z hlediska jednotlivých, avšak navzájem provázaných fenoménů. Na základě analýzy primárních textů je představen vývoj zpracování látky v českojazyčné literatuře pod vlivem Rukopisu zelenohorského, postupný rozchod tradice ztvárnění českého dávnověku v literatuře českoněmecké a české a posun vnímání kněžny Libuše od historické postavy k hrdince bájí.
|
|
|
Literary Reflection of the Jewish uprising during Holocaust on the examples of works written by Ernst Sommer and Max Zweig
Jurkovičová, Taťána ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Röskau-Rydel, Isabel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou děl Ghetto Warschau od Maxe Zweiga a Revolte der Heiligen od Ernsta Sommera. Tematické těžiště práce tvoří povstání ve varšavském ghettu. Práce si klade za cíl předložit systematickou analýzu a následnou komparaci obou děl, přičemž důraz bude kladen zejména na problematiku náboženství. Také se snaží zjistit, jak židovské náboženství spolu s nejednotným přístupem Židů k židovské víře ovlivnilo přístup Židů k revoltě ve zkoumaných dílech. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole je představena historie a principy židovského náboženství a taktéž historie židovského obyvatelstva. Druhá kapitola se soustředí na historii židovského obyvatelstva na polském území, také na období 2. světové války a vznik ghett, mj. ghetta varšavského. V další kapitole jsou představeny také životopisy a díla obou autorů, důraz je kladen zejména na společné aspekty jejich tvorby i života. Čtvrtá kapitola se zabývá samotnou analýzou. Závěr diplomové práce obsahuje shrnutí analýzy a odpovědi na výzkumné otázky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Camill Hoffmann. A biography
Polák, Pavel ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Resumé Tato práce se zabývá životem Camilla Hoffmanna, básníka, překladatele, novináře a československého diplomata. Narodil se v židovské rodině ve středočeském Kolíně. Jeho mateřštinou byla němčina, ale stejně tak dobře hovořil i česky. Střední školu vystudoval v Praze, kde se stal členem skupiny básníků, uskupených kolem časopisu Jaro, který vydával Paul Leppin. "Jarní generace", jak byla tato skupina později nazvána, je řazena k novoromantikům. Začátkem 20. století odchází Hoffmann do Vídně, kde začíná pracovat jako redaktor deníku Zeit. Ve Vídni se spřátelil se Stefanem Zweigem, společně s ním přeložil Baudelairovou sbírku básní Květy zla. V pozici redaktora literární rubriky je neustále v kontaktu s rakouskými, respektive středoevropskými spisovateli, kupříkladu s Arthurem Schnitzlerem, Marií von Eschenbach nebo Detlevem von Liliencronem. Na doporučení Maxe Broda nechal Hoffmann otisknout báseň tehdy ještě neznámého Franze Werfela. V roce 1912 se Hoffmann stěhuje do Drážďan, kde nastupuje místo vedoucího kulturní rubriky Dresdner Neuesten Nachrichten. V jeho bytě v Hellerau jej navštěvují mladí expresionisté. Po vypuknutí první světové války je Hoffmann prohlášen jako nepostradatelný pro fungování novin, a nemusí tudíž narukovat. Válku přečkal v Drážďanech. V revolučních letech 1918/19 Hoffmann...
|
|
| |
|
|
Ernst Sommer a karlovarské snahy o usmíření mezi Čechy a Němci za 1. republiky
Rudolf, Štěpán ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Tato práce se věnuje rozboru textů (Sprachenhass, Hakenkreuz, Die Verständigung a Die Templer) napsaných Ernstem Sommerem ve dvacátých a třicátých letech 20. století v Karlových Varech. Karlovy Vary se staly zejména ve 30. letech baštou henleinovců a stupňujících se požadavků sudetských Němců. Práce si proto klade otázku po původu těchto německy psaných textů usilujících naopak o česko německé usmíření. Texty jsou zasazeny do historicko regionálního kontextu meziválečného karlovarska, což vykresluje obraz doby, v níž nadnárodní porozumění bylo obzvláště složité. Klíčová slova Ernst Sommer, Karlovy Vary, židovský, porozumění, jazykové spory, menšiny, Sudety
|
host ::
RSS.